TRAUMA VÁLKY
WAR TRAUMA​

V této místnosti najdeme výběr z obrázků, kde ukrajinské děti zobrazily své zátěžové zkušenosti a traumata z války. Mezi autory byly jednak děti, které zažily válku bezprostředně nebo při evakuaci z okupovaných oblastí, děti vnitřně přesídlené do bezpečnějších míst Ukrajiny a dále pak děti, které s matkami utekly před válkou do České republiky.

Některé z obrázků vznikly v rámci terapie traumatu, jiné při výtvarných volnočasových aktivitách, některé při čekání na registraci válečných uprchlíků v asistenčních centrech pomoci v ČR.

Mezi autory byly např. děti z Kyjeva, Žitomírské oblasti, Záporožské oblasti, Sumy, Mykolajivu, Oděsy či Chersonu a okolí. Některé z dětí zažily raketové útoky, požáry, střelbu, zranění a úmrtí druhých lidí, útlak v okupaci, rozdělení rodin, útěk, ztrátu domova, školy či kamarádů. Všechny děti byly vystaveny mediálním informacím z válečných oblastí, emocím dospělých, měly zkušenosti s protileteckými poplachy a ukrýváním. Některé z dětí strávily ve sklepích i velmi dlouhou dobu, např. děti ukryté s rodinami v obléhaném Azovstalu.

Práce dětí vyjadřují psychickou i tělesnou bolest, utrpení, nejistotu, strach, obavy, stesk po blízkých a po domově, smutek, bezmoc a ztrátu.

V obrázcích vidíme zobrazení válečné destrukce, rozbitá města, hořící domy, sirény, krátery po výbuchu, zlámané stromy, zraněné lidi, zemřelé. Specifická je obava z použití jaderné zbraně.

Hořící stránka knihy může připomínat hořící dům a symbolizovat i ztrátu kultury. Objevují se také kontrasty: válečná krajina a obraz města v době míru, život doma a v protileteckém krytu, život doma a na útěku v cizí zemi.

Některé děti připojily ke svým obrázkům i text, který připsaly na zadní stranu . Popsaly svůj pohled na válku, konkrétní zkušenosti či pro ně důležité hodnoty. Vybrané texty naleznete na panelu s názvem „Příběhy dětí“.

 

Vzhledem ke svým předchozím válečným zkušenostem mohou některé děti reagovat nezvykle (zmrazení emocí, uzavřenost, lekavost, problémy v soustředění a učení, vzdor, agresivní projevy, smutek apod.), jejich chování nemusí být okolí snadno srozumitelné. Kromě zažitých traumat, ztrát a odloučení jsou pro děti v cizí zemi další zátěží i nároky na jejich přizpůsobení se novému prostředí.

Zamýšlet se můžeme nad tím, co těmto dětem pomáhá. Napomoci k zotavení můžeme např. tím, že budeme naslouchat, budeme k dispozici, nabídneme praktickou pomoc, netlačíme na výkon, budeme vnímaví a trpěliví, akceptujeme odlišnosti, vyjadřujeme přijetí, toleranci a pozitivní emoce, podpoříme běžné dětské aktivity a začlenění do místní komunity. Zkušenost pomoci druhým v nouzi je obohacením i pro nás samotné.

Celý archiv této sekce je umístěn na webové stránce www.detivalkanadeje.cz